Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Místopis a historie

Obec Plaveč - místopis a něco málo z historie

Na mapě naleznete naší obec asi 10 km severně od města Znojma v nadmořské výšce 220m. Nejvyšším bodem obce je kopec Ruda s výškou 346m. Z toho lze snadno usoudit, že se Plaveč nachází v poměrně členité krajině.
Obec se rozprostírá po obou březích řeky Jevišovky. Podle archeologických vykopávek bylo zjištěno, že toto krásné údolí bylo osídleno již od pravěku a to přibližně před sedmi tisíci lety. Počet obyvatel se nyní pohybuje kolem 470. Obec je obklopena ze severu Němčičkami, Mikulovicemi a Rudlicemi, z východu Výrovicemi a Tvořihrází, z jihu Únanovem a ze západu Hlubokými Mašůvkami.
Z geologického hlediska se jedná o oblast spíše kamenitou. Nalezneme zde žulu, rulu, svor, křemen i s jeho modifikací pazourkem, živec, kaolínové sedimenty, mořské usazeniny a říční nánosy, vápenec, grafit a železnou rudu.
K Plavči patří i několik samot. Bývalý mlýn Culpovec, hájenka (bývalý panský pivovar) a Bábovec. V minulosti zde stával ještě mlýn Březovec, který byl ale zbořen při stavbě výrovické přehrady, o které se ještě zmíníme.
První písemné záznamy o naší obci jsou již z roku 1216. Největší pozornost si bezesporu zaslouží plavečský zámek, který byl vybudován na místě původní tvrze koncem 16. století. Součástí zámku je rotunda, unikátní památka postavená v románském slohu, o níž se písemnosti zmiňují již v souvislosti s rokem 1234. Tato stavba je zasvěcena Františku Xaverskému a často se o ní hovoří jako o „mladší sestře” světoznámé znojemské rotundy svaté Kateřiny. Plavečská rotunda je však o něco větší a vyšší. Na rotundě se nachází zajímavá lucerna s pískovcovou hlavicí znázorňující čtyři obličeje. Na střeše předsíně můžeme spatřit v otevřené vížce zvon z roku 1487, který patří mezi čtyři nejstarší zvony na znojemském okrese. Pod rotundou byla v roce 1868 zbudována krypta, kde je pochováno sedm členů Widmannova rodu - posledních majitelů plavečského panství. Jako úplně poslední, byl v roce 1945 uložen do hrobky baron Vojtěch Widmann. Za panování Widmannů byl kolem zámku zbudován anglický park a Bažantnice. Bylo zde vysázeno množství vzácných dřevin a usazeno několik soch. V současné době byly sochy z Bažantnice a okolí svezeny do parku v blízkosti rotundy, aby se zamezilo jejich poškozování. Plavečský zámek nyní slouží jako domov pro seniory.
Krásné a členité údolí řeky Jevišovky láká návštěvníky k turistice i cykloturistice. Častým cílem bývá zřícenina hradu Lapikus. Hrad nebo spíše hrádek, pochází zřejmě ze 14. století a zanikl asi v druhé polovině 15. století. Celé údolí řeky Jevišovky, včetně zříceniny Lapikus, patří do Chráněné krajinné oblasti Jevišovka. Při ohleduplném chování mohou návštěvníci spatřit některé vzácné a chráněné druhy rostlin, jako například sněženky, vstavače, vemeníky, lilie, koniklece, kruštíky, oměje, třemdavu nebo brambořík. Ze zvířat pak břehule, ledňáčky, labutě, volavky, atd.
K cestovnímu ruchu přispěla i výstavba blízké Výrovické přehrady, která byla dokončena v roce 1984. Pláže na koupání jsou přístupné jak ze strany od Plavče, tak i od Výrovic. Přehradní jezero také rádi vyhledávají rybáři, kteří si často odnášejí pěkné úlovky.
Unavení výletníci se mohou občerstvit v prodejně Jednoty na místním náměstíčku, nebo mohou navštívit hostinec „U Kochů”, či „Peklo” v místní sokolovně.

Každý příchozí je v naší obci vítán, těšíme se na Vás! 
 

Další zajímavosti

  • Zřícenina bývalého hradu Lapikus
    Ve starých zápisech bývá označován názvem „Hrádek”. Tyčí se na strmém skalnatém výběžku nad hlubokým údolím Plenkovického potoka mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami. Dnes z něj zbylo pouze torzo vysoké hradní věže.
    Nelze přesně určit, kdy byl postaven. Zřejmě někdy v letech 1365 - 1380, a to jako součást systému pásma hradů a tvrzí sloužících k obraně jižní moravské hranice. Písemné zprávy pocházejí až z r. 1411, kdy byl v majetku Vajtmilnarů z Žerotic. Vypleněn a pobořen byl pravděpodobně někdy v letech 1468 - 1471 za válek krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Roku 1561 přešel již pustý hrádek do majetku Sezimy Zajímače z Kunštátu, držitele Jevišovic.
    Historie hrádku Lapikus je opředena rouškou tajemství. Už jeho jméno provokuje fantazii (Lapikus = lapí kus). Podle lidového vyprávění prý si hrádek postavili loupežníci - lapkové, kteří přepadávali povozy na staré cestě ze Znojma do Náměště. Jenže z hrádku na cestu dobře neviděli, proto postavili na okraji vesnice Němčičky další tvrz. Obě pevnosti pak propojili podzemními chodbami. Mohli se tak nepozorovaně přemísťovat pod zemí a ve sklepeních ukrývat uloupenou kořist. Říká se, že je pod hradem Lapikus uložen v chodbách veliký loupežnický poklad. Podle dnes už nežijící lidové vypravěčky paní Urbánkové prý se sklepení s pokladem otevírá vždy jednou za rok, a to když se o Velikonocích čtou v kostele pašije. Jisté však je, že doposud z pokladu nikdo neměl žádný užitek. Pokladem však zůstává pro každého návštěvníka nádherná příroda v údolí Plenkovického potoka. Však také je toto údolí součástí CHKO Jevišovka. Všímavý návštěvník zde může uvidět i spoustu jedinečných rostlin.

 

  • Sochy v plavečském katastru
    Roku 1747 nechala umístit baronka Marie Lucie Widmannová v plavečském katastru 7 soch svatých. Jsou to barokní díla z mušlového vápence v životní velikosti. Nyní jsou dosti poškozené. Aby se zabránilo další devastaci, byla většina soch odvezena z původních stanovišť a umístěna v zámeckém parku.

Sochy představují následující svaté:

  1. sv. Josef
  2. sv. Leonard
  3. sv. Donát - tato socha byla v r. 1904 zničena opilcem. Její torzo bylo uloženo do země u zámecké sýpky.
  4. sv. Florián
  5. sv. Jan Nepomucký
  6. sv. Vendelín
  7. sv. Izidor

 

V okrasném parku „Bažantnice” bylo dále možno vidět další sochy:

Pamětníci potvrdí, že v „Bažantnici” a na kopci Ruda se ještě nacházela dnes už neexistující dvě kamenná „kanape” (lavice k odpočinku).